Viktoriánsko-steampunkové setkání u šálku lahodného čaje

Jak již samotný název napovídá, nešlo jen o klasické posezení u šálku kvalitního čaje, ale setkání bylo rovněž orientováno na stále populárnější steampunkovou sféru, již zastupoval internetový magazín Steamzine.cz, a spolupořádající klub Kotelna zase vnesl do historizující atmosféry příjemně lechtivý podtón. A mohu říci, že místo konání bylo pro tuto akci zvoleno více než vhodně… Konečná metra A Hostivař, jehož zástavba byla ještě donedávna tvořena především továrními areály, dnes již z velké části zchátralými nebo strženými, přímo vybízí k uspořádání akce, v jejímž jménu se snoubí historie s industriálem. Stačí opustit prostor autobusového nádraží a člověk se vmžiku ocitá ve zdánlivě nehostinných a opuštěných ulicích evokujících na první pohled úplný okraj civilizace. Metru na dohled a zároveň již na klidném a soukromém místě se nachází klub Kotelna, který se pro toto odpoledne stal čarovnou bránou do dnů dávno minulých. Do dnů, kdy dámy s lehkým pousmáním ztrácely kapesníčky a sošní gentlemani je sbírali z prachu. Byl to večer, kdy jsme všichni měli tu jedinečnou možnost přenést se zpátky do minulosti a vychutnat si alespoň na pár hodin tu jedinečnou atmosféru zašlých časů.

A atmosféra nebylo to jediné, co jsme si mohli vychutnat. Hned u vchodu čekal na návštěvníky samovar s nezbytným černým čajem, mlékem a citrónem, kterým ochotné hostesky občerstvovaly nově příchozí. Účast byla hojná, návštěvníci nakonec dorazili v nad očekávání velkém počtu, a co bylo velmi příjemným zjištěním, že takřka všichni v originálních, historií či steampunkem inspirovaných, oděvech. Každý stylově oblečený účastník tudíž získal, kromě viktoriánského občerstvení, které bylo automaticky obsaženo v ceně vstupného, poukaz na libovolnou konzumaci v hodnotě 30,- Kč a vypsána byla také soutěž o nejlepší kostým, do níž se mohl každý v průběhu večera zapojit. Mezi návštěvníky se objevila dokonce i jedna slečna v lolitě, která byla se svým outfitem později po právu nominována mezi nejlepší.

Ještě před samotným začátkem programu byly v zázemí k dispozici šatny, kde se mohli návštěvníci v klidu převléknout a koutek se dvěma šikovnými slečnami (Jitka Zajptová a Petra Malá), které se za symbolický peníz staraly o účesy a vizáž přítomných dam.

Program měl začínat jak jinak, než o páté hodině odpolední, ale vzhledem k tomu, že uvítací a odbavovací proces trval, s ohledem na množství návštěvníků, o něco déle, vznikl malý časový skluz, který se konferenciér Diuk snažil pohotově a s humorem překlenout. Informoval hosty o připraveném programu a několik vět věnoval také zúčastněným módním značkám, které si pro návštěvníky připravily stylové oděvy a bižuterii k zakoupení.

Uvítání se stejně jako většina avizovaných vystoupení odehrávalo ve velkém sále situovaném v horní části podniku a bezprostředně po něm následovala první z připravených přednášek – ta má. Nikoho jistě nepřekvapí, že jejím tématem byla právě tradice odpoledního pití čaje ve Velké Británii, jeho historie a náležitostí.