Viktoriánsko-steampunkové setkání u šálku lahodného čaje

Další z přednášek se nesla v poněkud techničtějším duchu a pojednávala o vzducholodích a nejefektivnějších způsobech, jak s nimi plout a následně ztroskotat. Petr Tomek v ní s humorem a přehledem osvětloval začínajícím literárním autorům technické náležitosti těchto oblíbených steampunkových dopravních prostředků.

Během krátké pauzy se hosté mohli občerstvit některou z položek připraveného menu, které se kromě nezbytných okurkových sandwichů sestávalo rovněž z masových koláčů, polévky, obligátních fish & chips nebo sladkých pochutin, případně se nechat zvěčnit v Grestemově improvizovaném fotografickém ateliéru v prvním patře. Ten byl ostatně po celou dobu konání akce nadmíru vytížen a před jeho dveřmi se tvořily doslova fronty.

V neustálém obležení byla i industriální místnost, v níž byly soustředěny stánky zúčastněných značek. Nechyběly mezi nimi ani známé lolita značky jako Classy Lady, Emerald-Dream, Epitaph clothing, nebo Sleeping-Beauty s Kopretinovou mýdlárnou. Zbytek pak tvořili především steampunkově a alternativně zaměření šperkaři – Civil Steampunk, Duo Sorores, Petra Slováková a Monica Otmili handmade, která na místě vedla zároveň i malý workshop, ve kterém si návštěvníci mohli vytvořit svůj vlastní šperk. Jediné mínus bylo v tomto případě tlumené osvětlení, které nepřálo zvláště zmiňovanému workshopu, ale i tak si všichni zúčastnění tvoření užili a odcházeli domů s půvabnými vlastnoručně vyráběnými ozdobami.

Program pokračoval krátkou divadelní scénkou s příznačným názvem Čaj o páté: Budoárové nesváry. Komorní scénka z pera spisovatele Diuka pro tři postavy v podání Margueritte Weinlich, Clarissy Dalloway a samotného autora ilustruje boj o dominantní postavení v jedné (ne)typické viktoriánské domácnosti. Středobod zájmu tvoří v tomto případě mladá naivní komorná, která se poddává svému pánovi i jeho ženě zároveň a snaží se svou servilitou vybalancovat křehkou rovnováhu jejich vzájemných vztahů. Soupeření o nadvládu nad nebohou služtičkou nakonec vyústí ve shodu mezi oběma manželi a etuda protkaná místy peprnými narážkami a dvojsmysly končí potleskem obecenstva. Malá perlička ze zákulisí: málokdo z diváků zřejmě ví, že role paní a služky byly původně obsazené opačně, tedy psané přesně na tělo protagonistek, a záměna proběhla z důvodu množství textu a časové tísně až krátce před samotným představením.

Nedostatkem byly snad jen větší pauzy mezi jednotlivými obrazy a především zrádné mikroporty, díky nimž doléhaly k obecenstvu mnohdy jen útržky vět komorné i paní.

Sotva ze scény zmizeli protagonisté scénky, přišla na řadu další přednáška, tentokrát od Petry Slovákové, která se ve svém povídání zaměřila na tuzemskou i zahraniční steampunkovou literaturu a trefně ji zmapovala.

To už se překlenula devátá hodina a ke slovu se dostali Eva Doubravová a Michal Yupa Budínský se svou přednáškou nazvanou Sex a erotika ve století páry. Jak naznačuje již samotný název, šlo o přednášku veskrze lechtivou a místy i značně kontroverzní, ačkoliv velký prostor dostala rovněž strohá medicínská fakta. Snad až příliš dlouhý úsek byl věnován pohlavním chorobám a jejich projevům, což se nesetkalo s příliš nadšenou odezvou ze strany publika.

V nastalé pauze přišlo na řadu vyhlašování kostýmové soutěže a asi nikdo nebyl překvapen, že první cenu si odnesl člověk-robot ve svém propracovaném steampunkovém kostýmu.

Plánovaná přednáška o steampunkové kultuře Martiny Zlyhad Bellovičové, která měla následovat, se nakonec neuskutečnila, a tak se program neúmyslně, leč příjemně, ustálil na původním časovém harmonogramu.

Zlatým hřebem večera pak bylo extatické vystoupení půvabné Galeb, která svým orientálním tancem a svůdnými pohyby doslova přibila nejen mužskou část osazenstva na místě.

Večerní program zakončila opět sympatická Petra Slováková, která představila trailer ke své nejnovější steampunkově laděné knize Démon z Eastendu.

Poté už se jen nerušeně jedlo, pilo a konverzovalo. A přestože neúprosný jízdní řád zapříčinil před půlnocí odliv velké části hostů, zábava v komornějším duchu pokračoval dál až do časných ranních hodin. Hosté se dobře bavili za originálního hudebního podkresu, který jim k tanci a poslechu pouštěla DJ Zlyhad a ti odvážnější se jali odhalovat i utajovaná „kotelnická“ zákoutí.

Pro mě to byl velmi příjemný večer strávený v interesantní společnosti, plný zážitků, nových zkušeností, setkání i starých známých milých tváří. Atmosféra Čaje o páté na mě zkrátka ulpěla jako ranní mlhy viktoriánské Anglie a již teď se těším na příští rok!

Autor článku: Clarissa
Foto: Tomáš Mičák, Karel Stanislav Labuť